|
|
Pohled pedagogů a třídního kolektivu na inkluzivní vzdělávání žáků se vzácným nervosvalovým onemocněním
Sajlerová, Lucie ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání žáků se vzácným nervosvalovým onemocněním. Zaměřuje se primárně na žáky se spinální svalovou atrofií a Duchennovou svalovou dystrofii. Podtrhuje se zde důležitost multioborové spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou. Účelem je mapovat specifika a problematické situace při začleňování žáků s NSO do základních škol a analyzovat podmínky začleňování žáků s NSO do třídního kolektivu, limity tohoto začleňování a především případná úskalí. To vše z pohledů pedagogů. Během výzkumu proběhlo dotazníkové šetření, kterého se zúčastnili pedagogové a asistenti pedagoga, kteří jsou s těmito žáky v přímé práci. Konkrétní oblasti, které byly respondenty vnímány jako problematické, byly okomentovány v následné diskuzi. Jednalo se především o bariérovost školní budovy, učeben, nedostatečnou komunikaci, práci s vlastními emocemi a obtíže či omezení, plynoucí z dalších limitů zdravotního stavu žáků s NSO Vzhledem k tomu, že diplomová práce je zaměřena také na třídní kolektiv, byla zde využita metoda Persona dolls, jež učí děti vystupovat proti diskriminaci, předsudkům a stereotypům. Skrz panenku s osobností je vysvětlováno, že být odlišným není špatně. Tento koncept byl užit ve třídním kolektivu žáků prvního ročníku společně s panenkou, která má...
|
|
|
Kvalita života osob se svalovou dystrofií v různých etapách jejich života
Krčilová, Radka ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zakouřilová, Hana (oponent)
Svalová dystrofie je vážné vrozené onemocnění, které není v současné době léčitelné. Je mnoho typů tohoto onemocnění a jedna z jeho forem je Duchennova svalová dystrofie, která postihuje hlavně chlapce a život jim zkracuje na několik málo desítek let. Absence dystrofinu ve svalech se projevuje ochabováním svalstva a jeho postupnou ztrátou. Chlapci brzy ztrácí schopnost chůze i další hybnost. Zároveň dochází k ohrožení funkce srdce, dýchání, kvality kostí. Takový život pro chlapce není snadný. Dostavuje se únava, ochablost, frustrace spolu s dospíváním. Musí si zvyknout na častá lékařská vyšetření a kontroly, protahovací cvičení, různé rehabilitace a pobyty v lázních. Potřebují si začít říkat o pomoc a postupně o ni žádat častěji a v mnoha ohledech, časem téměř ve všech. Psychickou podporu potřebuje nejen on, ale i pečující rodina. Tato práce hledá odpověď na otázku, jaká může být kvalita života s tímto onemocněním, jak ji prožívá samotný mladý člověk, a jak ji vidí někdo, kdo se podílí na péči. Popisuje tuto kvalitu života v různých časových obdobích postupně. Byly hledány i odpovědi na otázku, zda lze udělat pro kvalitu života těchto chlapců více, např. větší informovaností o této problematice, větším porozuměním. Šetření bylo prováděno formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s mladými...
|
|
| |
|
|
Vliv fyzioterapie a AFO na prodloužení vertikalizace u pacientů s Duchennovou muskulární dystrofií
Jánská, Anna ; Haberlová, Jana (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou využití ortotických pomůcek u pacientů s Duchennovou muskulární dystrofií (DMD) v období, s ještě zachovalou schopností samostatné chůze. DMD je nejčastější vrozené svalové onemocnění v dětském věku, klinicky se projevující svalovou slabostí s maximem postižení v oblasti pletencových svalů. Mezi 9. až 13. rokem věku dochází u většiny chlapců ke ztrátě samostatné chůze, zejména díky snížené svalové síle a vzniku kontraktur na dolních končetinách. Teoretická část práce se podrobněji zabývá změnami stoje a chůze u těchto pacientů, problematikou kontraktur a sekundárních deformit, a možnostmi využití ortotických pomůcek v jednotlivých fázích onemocnění. Část práce je věnována fyzioterapeutickým intervencím a s tím spojené fyzické zátěži. V praktické části práce je vyhodnocen efekt 6 měsíční fyzioterapie - užívání ortéz AFO (Ankle-Foot-Orthosis) během spánku a pravidelné fyzioterapie u 10 pacientů s diagnózou DMD. Chlapci v průměrném věku 9,1 ± 2,7 let byli vyšetřeni před zahájením terapie a po jeho ukončení, tzn. po 6 měsících. Efekt je hodnocen pomocí škál: NSAA (North Star Ambulatory Assessment), BI (Barthel index), měření svalové síly pomocí ručního myometru a hodnocení PROM (pasivní rozsahy pohybu) Součástí práce je i vyhodnocení dotazníkového šetření na vzorku 19...
|
host ::
RSS.